Jak jsme i my dříve avizovali[1], dne 26.11.2019 přijal Evropský parlament a Rada Evropské unie směrnici o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen „Směrnice“). Česká republika a ostatní členské státy byly tuto Směrnici povinni implementovat do svých právních řádů do 17.12.2021. Prvním pokus o implementaci této Směrnice v podobě Návrhu zákona o ochraně oznamovatelů ze dne 9.2.2021 byl neúspěšný. Projednávání tohoto sněmovního tisku skončilo společně s volebním obdobím vlády.

S novým volebním obdobím přichází další pokus o implementaci této Směrnice. Dne 22.4.2022 byl vládou předložen nový Návrh zákona o ochraně oznamovatelů. Po přečtení jeho znění lze však konstatovat, že se jedná pouze o pozměněné znění původního Návrhu. Na rozdíl od původního Návrhu blíže specifikuje samotný pojem oznámení, jehož definice je nyní v souladu s definicí, kterou nám poskytuje předmětná Směrnice. V rámci Návrhu z roku 2021 byl pod pojem oznámení zahrnován jakýkoliv přestupek, což by pro příslušné orgány znamenalo značnou administrativní zátěž. Další potěšující změnou je, že od zavedení vnitřního oznamovacího systému budou ušetřeni zaměstnavatelé s méně než padesáti zaměstnanci. Původní Návrh z roku 2021 plánoval ušetřit pouze zaměstnavatele s méně než 25 zaměstnanci.

V některých případech však současný Návrh zákona naopak zpřísňuje požadavky nastavené Směrnicí. Jedním z těchto zpřísnění je například lhůta na prošetření případného oznámení. Směrnice zmiňuje lhůtu 3 měsíce, zákonodárci však tuto lhůtu snížili na 30 dní, ačkoliv je možné ji z určitých důvodů prodloužit, a to až na lhůtu poskytovanou Směrnicí, tj. 90 dní. Současný Návrh zákona rovněž nepočítá s možností, aby zaměstnavatel přijímáním oznámení pověřil nezávislou právnickou osobu. V § 10 tohoto Návrhu je totiž uvedeno: „Příslušnou osobou může být jen fyzická osoba, která je bezúhonná, zletilá a plně svéprávná.“ Přičemž sama Směrnice tuto možnost nevylučuje. Zaměstnavatel je povinen zveřejnit údaje o této osobě, a ta je pak za přijímání oznámení plně odpovědna. Dle Návrhu dokonce do té míry, že v případě úmyslného spáchání jednoho z přestupků, které Návrh vymezuje, jí může hrozit pokuta ve výši 100.000,- Kč

Vzhledem k tomu že projednávání Návrhu tohoto zákona je v úplném začátku, projde jeho znění pravděpodobně mnoha změnami. Nicméně pro nedodržení implementační lhůty dopadá na veřejné subjekty přímý účinek této Směrnice. Jedná se například o soudy, úřady, orgány obcí a krajů, ale i muzea a vysoké školy. Jejich zaměstnanci se tak mohou dovolávat práva, které jim dle Směrnice náleží.