Od 1.ledna 2018 nabude účinnosti zákon č. 460/2016 Sb., který novelizuje právě úpravu svěřenského fondu, a to nejen v občanském zákoníku.

Jednou z novinek, které tato novela přináší, je povinná registrace svěřenských fondů do evidence svěřenských fondů. Svěřenský fond vznikne až zápisem do této evidence, pokud se jedná o fond zřizovaný inter vivos (tedy mezi živými). V případě svěřenského fondu, který je zřízen pořízením pro případ smrti (např. závětí), bude zápis toliko deklaratorní.

Proces tohoto zápisu pak bude velmi podobný zápisu obchodních společností do obchodního rejstříku. Zápis může provést soud či notář. Odlišný postup zápisu bude u fondů zřizovaných pořízením pro případ smrti, kde soud provede zápis na základě usnesení notáře v postavení soudního komisaře v řízení o dědictví. Zápis svěřenského fondu bude osvobozen od soudního poplatku. Oproti obchodním společnostem však zánik fondu není vázán na výmaz z evidence svěřenských fondů.

Ne všechny zapsané údaje však budou přístupné veřejnosti. V evidenci bude uvedeno označení fondu, jeho sídlo, den vzniku, identifikační číslo, účel a informace týkající se svěřenského správce a uvedení způsobu jeho jednání. Pokud se bude jednat o svěřenský fond založený k soukromým účelům, je třeba uvést i informace týkající se obmyšleného. Údaje o jménu a adrese svěřenských správců a obmyšleného budou veřejně přístupné jen s jejich souhlasem. Nebude-li dán souhlas, nebudou tyto údaje uvedeny ani v opisu z evidence. Pokud tyto údaje budou obsahovat listiny zakládané do sbírky listin, nebudou zveřejněny.

Cílem této úpravy je „zprůhlednění“ svěřeneckých fondů, jelikož bude odstraněna anonymita osob zúčastněných na těchto fondech. Za pozitivní označit rozdělení údajů na „veřejné“ a „neveřejné“, přičemž ty neveřejné budou sloužit zejména pro potřeby státních orgánů.