Obrácení důkazního břemene ve specifických případech
Ústavní soud se ve svém nálezu ze dne 9.5.2018, sp. zn. IV. ÚS 14/17, vyjádřil k obrácení důkazního břemene ve specifických případech, konkrétně v tzv. medicínských sporech.
V dané věci šlo o náhradu škody na zdraví, odškodnění bolesti a snížení společenského uplatnění v důsledku vadného postupu zdravotních zařízení, kde žalobcem bylo nezletilé dítě. Civilní soudy však žalobě nevyhověly, jelikož dle jejich názoru neunesl žalobce důkazní břemeno.
Ústavní soud ve svém nálezu konstatoval, že ve výjimečných a specifických případech se mohou obecná pravidla o důkazním břemenu dostat do rozporu s ústavními principy spravedlivého procesu. Může tak tomu být například v případech tzv. medicínských sporů, kde na jedné straně stojí pacient, který tvrdí, že mu svým protiprávním jednáním zdravotnické zařízení způsobilo újmu, a na druhé straně je poskytovatel zdravotních služeb. Pacient se může ocitnout v důkazní nouzi, pokud druhá strana zmařila provedení důkazů, například neprovedla příslušná vyšetření či část zdravotní dokumentace ztratila. Pacient bez záznamů z dokumentace nemá příliš možností prokázat svá tvrzení ohledně zdravotního stavu a postupu zdravotního zařízení.
V takových případech pak může soud obrátit důkazní břemeno ohledně splnění či nesplnění předpokladů odpovědnosti za újmu (jednání, následek, příčinná souvislost). Tato možnost má být však prostředkem ultima ratio, tedy jen krajním řešením, pokud není jiná možnost, jak prokázat tvrzení pacienta (např. uložením povinnosti protistraně dle občanského soudního řádu).
Pokud pak soudy v takovýchto zvláštních případech nezváží možnost převrácení důkazního břemene, porušují právo na soudní ochranu, právo na rovnost účastníků řízení a právo na spravedlivý proces.