News

 

2.2.2011
Vymáhání pohledávek elektronickou cestou Vám ušetří čas a hlavně peníze. Pro ty, které trápí především dlužníci (ale nejen ti), nabízíme možnost podat žalobní návrh elektronicky se soudním poplatkem v poloviční výši!

Naše advokátní kancelář nabízí vymáhání pohledávky efektivní cestou podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Vymáhání pohledávky touto cestou zkracuje čas pro vydání platebního rozkazu oproti běžnému písemnému podání. Významnou výhodou pro způsob tohoto vymáhání je především výše soudního poplatku, ten je o polovinu nižší, než kolik činí soudní poplatek za „běžnou“ žalobu či návrh na vydání „běžného“ platebního rozkazu. Výše poplatku činí 300,- Kč, jde-li o žalovanou částku do 15.000,- Kč a jde-li o částku vyšší než 15.000,- Kč, činí 2% z této částky.

Podmínkou podání návrhu je uznávaný elektronický podpis, kterým členové naší advokátní kanceláře standardně disponují. Další podmínkou je především to, že žalovaný finanční nárok není pochybný a lze jej prokázat. Základními charakteristickými rysy elektronického platebního rozkazu jsou: rychlost, dálkový přístup, ulehčení břímě soudů (administrativní úkony soudu vykonává operační systém) a pozitivní dopad na platební morálku dlužníků.

Ve lhůtě do 30 dnů od podání návrhu je soudem vydán elektronický platební rozkaz, v němž soud uloží žalovanému, aby zaplatil ve lhůtě 15 dnů od doručení rozkazu žalobci uplatněnou pohledávku a náklady řízení.
 

5.1.2011
Provádíme autorizovanou konverzi dokumentů! Nemusíte k nám pro konverzi datové zprávy, její listinnou podobu Vám zašleme, ušetříme Vám tedy cestu k pobočce CzechPOINT.

  1. úplné převedení dokumentu obsaženého v datové zprávě z datové schránky do dokumentu v listinné podobě a ověření shody obsahu těchto dokumentů a připojení ověřovací doložky nebo

  2. úplné převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě, ověření shody obsahu těchto dokumentů a připojení ověřovací doložky.

Dokument, který provedením konverze vznikl („výstup“), má stejné právní účinky jako ověřená kopie dokumentu, jehož převedením výstup vznikl („vstup“). Má-li být podle jiného právního předpisu předložen dokument v listinné podobě správnímu orgánu, nebo soudu anebo jinému státnímu orgánu, zejména, aby byl užit jako podklad pro vydání rozhodnutí, je tato povinnost splněna předložením dokumentu, který provedením konverze vznikl.

Zjednodušeně řečeno, nabízíme především právnickým osobám, které mají ze zákona zřízenu datovou schránku, převedení datové zprávy od orgánu veřejné moci (rozhodnutí, osvědčení atd.) do listinné podoby s platností veřejné listiny. Jak jistě víte, nestačí datovou zprávu z datové schránky jen vytisknout, takový dokument je pouze opisem textu uvedeného v konkrétní zprávě, nicméně jej nelze použít jako platnou a účinnou veřejnou listinu před orgány veřejné moci. K tomuto slouží konverze dokumentů, kterou pro Vás rádi provedeme.

Provádíme též méně užívanou, ale jistě též vhodnou, autorizovanou konverzi listinného dokumentu do dokumentu datového, který je následně odeslán v datové zprávě.

Zašlete nám tedy konverzní lístek e-mailem na info@mesthenelaw.cz s požadavkem na konverzi a počtem požadovaných konverzí, my Vám oproti úhradě poplatku listinnou konverzi dokumentu zašleme nebo i osobně doručíme. Do e-mailu též uveďte fakturační údaje plátce poplatku za provedení konverze.

 

15.9.2010
Příspěvek JUDr. Hany Mesthene na téma problematiky právní úpravy povinného očkování v České republice v čísle 38 časopisu Vlasta, které vychází dne 15. 9. 2010.

 Časopis Vlasta se ve svém letošním čísle 38 věnuje problematice povinnosti očkování, a to především ve světle současné diskuze týkající se odporu některých rodičů podrobit své děti povinnosti očkování vyplývající z účinné právní úpravy ČR. K tomuto tématu JUDr. Hana Mesthene přispěla na otázky týkající se současné právní úpravy povinného očkování a dále krátkým posouzení aktuální zákonné a podzákonné právní úpravy očkovací povinnosti s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího Správního Soudu ČR v uvedené kauze.

 

20.7.2010
Jak jednat s věřitelem, zabránit včas hrozící exekuci nebo se vyhnout postižení v případě, že žijete ve společné domácnosti s osobou, na kterou je exekuce uvalena?

Jak jednat s věřitelem, aby nedošlo k exekuci?

Každého z nás může postihnout neočekávaná životní událost, které nás přivede do situace, kdy nejsme schopni dostát svým finančním závazkům, přestože na počátku vzniku takového závazku jsme žádný problém s jeho řádným splácením nepředpokládali. V případě, že dojdete k závěru, že dluh, který řádně splácíte, nebude dále možné v původně dohodnuté postupu splácet, je velmi vhodné na tuto skutečnost co nejdříve upozornit svého věřitele. Vzhledem k tomu, že jediný, kdo Vám může se změnou splácení dluhu opravdu pomoci je věřitel, je nutné jej mít především na své straně. Určitě tedy nepomůže dělání tzv. „mrtvého brouka“, kdy budete čekat, co se stane, případně nebudete ani reagovat na výzvy věřitele ke splácení dluhu. Tato cesta vede nejrychleji k nemožnosti se případně na poslední chvíli dohodnout s věřitelem na jiném splátkovém kalendáři či odkladu splácení, když vám přijde domů platební rozkaz od soudu nebo už vykonavatelé exekutora stojí pod okny. Za základ lze tedy považovat slušný a důvěryhodný přístup k věřiteli a komunikaci s ním. Jako dlužník byste měl především ukázat vůli nadále dluh splácet a věřiteli navrhnout jinou možnost splácení, která bude odpovídat Vašim současným finančním možnostem. Tato možnost by opravdu měla odpovídat realitě a nemělo by se stát, že za dva měsíce po konsenzu na novém splátkovém kalendáři, nebudete opět schopni dostát takové dohodě. Klíčem k dohodě s věřitelem je opravdu vůle dlužníka se chtít reálně dohodnout v rámci svých možností. Pokud je věřitel ke změně či stanovení splátkového kalendáře Vašeho dluhu svolný, je vhodné uzavřít tzv. dohodu o splátkách, jejíž součástí bude i uznání dluhu z Vaší strany. Lze se též dohodnout, že pokud se Vaše finanční situace zlepší, máte možnost splácet svůj dluh i ve vyšších částkách. Přistoupení k soudnímu vymáhání dluhu je vždy pro každého až ta poslední cesta k uspokojení své pohledávky a pokud vše dojde až tam, má již dlužník omezenou možnost získat zpět důvěru věřitele a dohodnout se s ním mimosoudně na možném splátkovém kalendáři. Pokud vše necháte dojít tak daleko, že přijde exekutor, velice se tím nejen snižuje šance splatit dluh po splátkách, ale především se celkově náklady spojené s tímto dluhem o mnoho zvýší a vy zaplatíte právní zastoupení věřitele u soudu i v exekučním řízení a dále zaplatíte též veškeré náklady samotného exekutora, které on vynaloží na vymáhání Vašeho dluhu, nemluvě o úrocích z prodlení. Často se pak dlužná vymáhaná částka i zdvojnásobí oproti původnímu dluhu a to pak jistě stojí za to se raději vstřícně a slušně dohodnout s věřitelem a předejít tak soudnímu vymáhání dluhu.


Co dělat, když sdílím domácnost s někým, na nějž je kvůli nespláceným úvěrům uvalena exekuce - bude se to týkat i mého majetku?

V případě, že sdílíme domácnost s osobou, na kterou byla uvalena exekuce, je pro další vývoj takové situace klíčová skutečnost, zda jsem s touto osobou ve svazku manželském či spolu žijeme tzv. na psí knížku.
Občanský zákoník pro první případ stanovuje vyvratitelnou právní domněnku, že závazky vzniklé a majetek nabytý za trvání manželství náleží do společného jmění manželů. Pokud tedy dojde k uvalení exekuce z důvodu nedodržení závazku vzniklého za trvání manželství a tento závazek může být jen jednoho z manželů, musí druhý manžel prokázat, že konkrétní závazek do společného jmění nepatří. Tato skutečnost nastává v několika případech. i)Rozsah tohoto závazku by měl tzv. přesahovat míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z manželů bez souhlasu druhého manžela, ii) závazek vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů užíváním majetku, který nabyl před manželstvím nebo dědictvím, darem, na základě předpisů o restituci majetku, nebo že slouží podle své povahy jen jeho osobní potřebě, iii) anebo závazek vznikl při užívání majetku, který dle smlouvy o zúžení společného jmění manželů do tohoto společného jmění nepatří a manželův věřitel byl s obsahem této dohody seznámen v době vzniku vymáhané pohledávky. Nepodaří – li se druhému manželů dostatečným způsobem toto prokázat, závazek se považuje za součást společného jmění manželů a ve společných závazcích vystupují oba manželé jako solidární dlužníci. Věřitel, popř. exekutor tak může vymáhat splnění celého závazku nebo jeho části po kterémkoli z nich a za splnění takového závazku pak odpovídají manželé nejen majetkem zahrnutým v jejich společném jmění, ale i každý svým výlučným majetkem, a to i majetkem v jejich podílovém spoluvlastnictví.

Ve druhém případě pak reálně při provedení exekuce prodejem majetku hrozí osobě žijící v domácnosti s exekucí postihnutým dlužníkem zabavení jejího majetku, který se nachází v jejich společné domácnosti. Vyloučeny automaticky z exekuce musí být běžné oděvní součásti, a obvyklé vybavení domácnosti, snubní prsteny a jiné předměty podobné povahy, dále zdravotnické potřeby a jiné věci, které potřebujete vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě. Dále by měly být vyloučeny hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku životního minima. Velice často se stane a je to dnes spíše pravidlem, že exekutor při návštěvě takové společné domácnosti označí do soupisu věci určené pro zpeněžení, které patří i osobě žijící ve společné domácnosti s dlužníkem. V tomto případě je nutné rychle konat a podat návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu. Návrh lze podat u exekutora do 30 dnů ode dne, kdy se dozvíme o zanesení takové věci do soupisu, často to zjistíme především ze skutečnosti, že věc je exekutorem viditelně označena. Důležité je pak prokázat exekutorovi, že věc, kterou chcete vyškrtnout, je opravdu ve vašem vlastnictví, pro toto je ideální např. předložit účet pořízený při koupi této věci. Pokud exekutor váš návrh na vyloučení věci ze soupisu zamítne, máte možnost podat žalobu na vyloučení věci u příslušného exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, vašemu včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu.

Podání této žaloby je důvodné i pro první případ, kdy nařízenou exekucí byl postižen majetek patřící do společného jmění manželů nebo který se považuje za součást společného jmění manželů, přestože vymáhaný závazek prokazatelně vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů.

Mgr. Jan Semík
 

 

14.7.2010
Příspěvek JUDr. Hany Mesthene ohledně právního posouzení sebeobrany v čísle 29 časopisu Vlasta, které vychází
dne 14. 7. 2010

Časopis Vlasta se ve svém letošním čísle 29 věnuje problematice pronásledování či přepadávání žen a jejich sebeobraně. K tomuto tématu JUDr. Hana Mesthene přispěla v rámci rubriky „právník radí“ článkem, který se krátce věnuje právnímu posouzení sebeobrany a její přiměřenosti z hlediska právní úpravy trestním zákoníkem.

 

20.4.2010
Příspěvek JUDr. Hany Mesthene o zadlužování v čísle 18 časopisu Vlasta, které vychází dne 28. 4. 2010.

Časopis Vlasta se ve svém letošním čísle 18 věnuje aktuálnímu problému zadlužování. K tomuto tématu JUDr. Hana Mesthene přispěla v rámci rubriky „právník radí“ článkem, který se věnuje možnostem řešení neschopnosti řádně splácet dluh a dále řešení situace, kdy je uvalena exekuce na osobu ve společné domácnosti.

Současné ekonomické i společenské okolnosti přivedly řadu občanů do finančně složitého či někdy až bezvýchodného postavení.
Tou pravou příčinou zadlužení často bývá ale především základní právní a ekonomická neznalost. Naše advokátní kancelář tak hodlá
tomuto tématu věnovat z právního pohledu několik článků, které postupně zveřejní na svých internetových stránkách.

 

30.3.2010
Advokátní kancelář Mesthene & Partner se stěhuje do nových krásných prostor v Domě Fügner na adrese Fügnerovo náměstí 1808/3, 120 00 Praha 2.

Najdete nás v nových kancelářích ve 2. patře tohoto domu. Věříme, že nové reprezentativní prostory, které jsou na míru připraveny pro činnost naší advokátní kanceláře, potěší příjemným prostředím všechny naše klienty. Těšíme se na Vás v nových prostorách od 19. 4. 2010. Telefonní čísla i ostatní kontakty zůstávají samozřejmě nezměněny.

 

1.2.2010
Naše advokátní kancelář přijala do svého týmu Věru Vondráškovou na pozici asistentky.

Všichni členové kanceláře se těší na budoucí spolupráci. Doufáme, že tímto krokem docílíme ještě většího pozitivního vnímání kvality poskytovaných služeb klientům naší kanceláře.

 

27.10.2009

Za advokátem přicházejí klienti s různými životními problémy, které zažívají v partnerském vztahu či v manželství. A dané trable potřebují akutně řešit.

POSTAVENÍ DÍTĚTE
Nedávno mne navštívil zajímavý pár. Muž byl ženatý, ale s rodinou už život aktivně netrávil. Přesto se o manželku a dva syny dále staral – a současně měl ženu, se kterou udržoval milenecký vztah několik let. Jeho partnerka byla těhotná, a tak si chtěli ujasnit svou situaci z pohledu právníka. Prioritně jsem řešila postavení jejich budoucího dítěte. Zapíše-li se muž do rodného listu dítěte jako otec, bude mít toto dítě stejné postavení jako manželští synové. Muž bude tudíž povinen podílet se na jeho výživě a výchově. Toto dítě bude po smrti otce i jedním z dědiců.

JAK ZAJISTIT MILENKU?
Muž chtěl zajistit svou partnerku a společné dítě. Především hodlal vyřešit jejich bydlení. Musela jsem je upozornit na existenci společného jmění manželů, které bylo důsledkem manželského svazku muže a jeho manželky. Pokud by muž pořídil byt nebo jinou nemovitost do svého vlastnictví či spoluvlastnictví se svou partnerkou, automaticky by se jeho vlastnický podíl stal součástí společného jmění manželů, a manželka by tak byla rovněž spoluvlastníkem.

PRAKTICKÝ POSTUP
Je tedy vhodné zvážit koupi nemovitosti výlučně jménem partnerky nebo zúžit společné jmění muže a jeho manželky o tuto nemovitost. Ke zúžení společného jmění manželů, k němuž dochází notářským zápisem, je však nutná účast jeho manželky u notáře. Stejně bych řešila situaci v případě pořízení jakýchkoli hodnotnějších věcí. Výjimkou je pořízení nemovitosti či hodnotnějších věcí mužem z prostředků, které nejsou součástí společného jmění manželů a jsou výlučně jeho. Mám na mysli prostředky, které získal např. darem či dědictvím. Postavení partnerky by bylo velmi nešťastné, pokud by muž zemřel. Bez jeho závěti dědí vše manželka a všechny jeho děti. Partnerce by nárok na jakýkoli podíl z dědictví nevznikl.

ŘEŠTE VĚCI DOPŘEDU
Své klienty jsem upozornila na skutečnost, že závětí lze sice vyloučit dědické nároky manželky, nikoli však dětí, když nezletilým dětem se vždy musí dostat tolik, kolik činí jejich podíl ze zákona, a zletilým dětem alespoň polovina jejich zákonného podílu. Jak je vidět, situace mých klientů je komplikovaná nejen ve sféře osobní a citové, ale i v oblasti právní. V těchto situacích mohu jen doporučit, aby se partneři vždy pokusili věci řešit dopředu.

 


www.mesthenelaw.cz  ©2009